"Jsou rozdílná obdarování..."
Každý něco umí, dostal nějaký dar. Svým darem má sloužit lidem i Bohu. Logické a jasné, pravděpodobně jste podobná slova v různých obměnách už někde zaslechli. Je to takové milé, srozumitelné, přeci každý člověk (obecný!) má nějaké (!) obdarování. Každý, někdo, nějaké, něco.
A co Ty?
Přikyvuji, chápu a usmívám se pokaždé, když tyto vzkazy slyším. Ale tentokrát je to jinak. Během ekumenické bohoslužby mě podobná slova zasáhla nějak jinak. Konkrétně. I když už jsem to slyšela mnohokrát, i když si pokaždé říkám, že si to musím přebrat pro sebe a něco si z toho vzít, dotklo se mě to až teď. (Proč právě teď?) Bez zbytečného přemýšlení mi po zaznění slov o tom, jak každý má sloužit svým obdarováním, hlavou proběhlo, jak jsem kdysi celkem často psávala všelijaké články. A někdy to i lidi četli, občas někoho moje řádky povzbudily, jiného pobavily a dalšího možná i dovedly k zamyšlení. Je to moje obdarování? Jestli ano - proč už teď nic nepíšu? Proč si témata (která na mě stále útočí a občas mi naskakují rovnou ve větách) nechávám pro sebe, ve své hlavě? Není čas? Výmluva! Nemá to smysl? Možná, ale to asi teď neposoudím. Možná jednou, zpětně. A kdyby jen jeden z mnoha článků oslovil pouze jediného člověka, mělo to smysl. A jestli je mé obdarování jinde - tak snad mi to brzy docvakne! ;)
A co Ty?
Docela srozumitelná reakce na Boží slovo a hlavně inspirativní.Jsou mnozí,kterým chybí inspirace a to i ve víře.Bez ní chybí aktivita a ta je podmínkou živé víry.
Mě často v této souvislosti během let často napadá, že největší poslání třeba plníme u věcí, které za poslání nepovažujeme, protože ho hledáme v různých ušlechtilých činnostech. Po své celoživotní umělecké dráze, jsem došla k závěru, že největší význam, to kde možná plním své "poslání" nejvíc, mají naopak ty nejmenší a "nejvšednější" službičky, každodenní boje, zkrátka opomíjené drobnosti. Vždyť velké věci stojí právě na nich. Jsou to jejich opěrné pilíře. Ale také jsem k tomu dospívala dlouhá léta, spíše s věkem, přeskupit v sobě však tento akcent pro mě bylo důležité a znamenalo pro mě velkou změnu.
Přesně to nás učila matka Tereza.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.