Moje vlastní potopa aneb "Co naložit na archu?"

„I řekl Hospodin Noemu: Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.“ (1. Mojžíšova 7, 1)

Potopa. Děsivý příběh. Na zemi je mnoho zla a Bůh se rozhodne všechno zlé jednoduše „spláchnout“. Zachová pouze život Noeho a jeho nejbližších, možná proto, že „Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný“ (1. Mojžíšova 6, 9). I já potřebuji takovou potopu. Kdyby voda spláchla všechno, co je ve mně zlé – zůstalo by něco? Co z mé osobnosti, z mého nejniternějšího já, je dobré? Co bych mohla naložit do archy?

Otázka pro každého z nás. Objevujte to dobré a spravedlivé v sobě i druhých, opatrujte to, pečujte o to a rozvíjejte to – ať svým dobrým darem můžete těšit Boha, sebe i druhé. A můžete zkusit nechat „(od)plavat“ to špatné. Šťastnou plavbu!

(inspirováno jedním večerním sdílením dobrovolnic se sestrou v Taizé)