"Jdu s důvěrou.."

Žila byla jednou jedna malá a stydlivá dívenka, která věřila Bohu, měla ráda Francii a kterou čekaly poslední prázdniny, než bude muset začít zodpovědně pracovat. A ta dívenka chtěla své prázdniny prožít…jinak. Užitečně. Smysluplně. V hlavě se jí pomalu začal rodit nápad. Ale přišlo zkouškové období, dopisování diplomové práce a učení na státnice, a to všechno dohromady pomalu zadupávalo její plány. Ale malý plamínek touhy po dobrodružství stále plápolal v její mladé duši.

S obavami a nejistotou se jednoho dne odhodlala. Bylo sice už trochu pozdě, ale přesto poslala holubí poštou žádost o dobrovolnický pobyt v Taizé. Doufala totiž, že právě toto malebné království ticha a zpěvu na území Francie bude to nejlepší místo pro její poslední prázdniny.

Uběhlo mnoho dlouhých dní a mnoho ještě delších nocí, až jednoho večera přišla odpověď: „Ano, vaši žádost jsme přijali. Jste očekávána.“ Dívenku naplnila radost spolu s obavami, které se postupně množily. Bála se, jak tam pojede, co tam bude dělat i jak se v cizí zemi dorozumí. Blížil se den odjezdu a dívenka stále přemýšlela, probírala se různými možnostmi a vyčítala si, co to zase provedla. Proč se opět chce vydat sama někam do neznáma? Co od toho očekává? Proč se dobrovolně sebetrýzní smutkem a stýskáním, které zajisté nastanou, když bude měsíc sama v cizí zemi?

Poslední noc před odjezdem dívka brečela v náručí svého milého. Ještě ráno v den odjezdu byla téměř přesvědčená, že nikam nepojede. Přesto si postupně sbalila věci, proměnila peníze a než se nadála, byla na ÚAN Florenc a odjížděla směr Francie.

Co se stalo, že to nakonec zvládla a odhodlala se odjet? Nedokázala to sama. Ale s pomocí Boží, modlitbou a intenzivním pročítáním povzbuzujících veršů z Bible, překonala své obavy a s důvěrou vykročila na cestu do neznáma. Tohle však není konec pohádky. Je to začátek příběhu, jehož pokračování je mi zatím skryté. Jen jedno vám ještě prozradím. Už cestou v autobuse dívenka potkala dvě dobré duše, které mířily také do Taizé – tak s nimi v pořádku dojela až na místo a s jejich pomocí prožila své první dny v Taizé.