Choďte pěšky!

Chůze je zdravá. Člověk by měl průměrně chodit zhruba půl hodiny denně svižnou chůzí, aby se nezhoršoval (!) jeho zdravotní stav (nebo tak nějak nám to myslím říkali ve škole). Takže místo jízdy autem, kdy nastoupíte u domu a vystoupíte před školou/prací, můžeme zkusit jít pěšky. V případě, že to máte dál, zkuste využít hromadnou dopravu, při jejímž použití jednoduše musíte udělat více kroků (většinou). Zásadně upozorňuji, že myslím využití meziměstské hromadné dopravy autobusem a vlakem, ne MHD po městě! Tolik prakticky. ;-)

A teď k tomu, proč píšu tento článek. Ačkoliv jsem pro zdravý životní styl i pro ekologické směřování našich kroků, není to ten hlavní důvod, proč jsem usedla ke klávesnici. (Teď přijde ta hlubší myšlenka - možná!) ;-)

Tak třeba včera. Přijdu na zastávku autobusu, potkám slečnu, co studuje stejnou školu - probereme přísnost učitelů u zkoušek, náročnost předmětů i výběr tématu závěrečných prací. Vystoupím na Terminálu hromadné dopravy a hle - přítel, kterého jsem dávno nepotkala tu čeká na spoj, co ho doveze domů. Během půl hodinky probereme nejen počasí, ale taky blížící se prázdniny, uplynulý víkend, přicházející studium i probíhající vztahy. A jdu dál (pěšky!), po cestě potkávám milé cizí tváře, prohodíme pár slov s pánem prodávajícím Nový prostor, zamávám dítěti v kočárku,... A ejhle - na mostě zahlédnu povědomou tvář - opět krátké zastavení, pár slov o tom jak se kdo má a co dělá, a jdu dál. A tak to jde pořád - tu potkám někoho známého a popovídáme si o těch velkých a zásadních životních tématech jakými jsou počasí, škola a zmrzlina, tu prohodím pár slov s anonymními kolemjdoucími, tu se kochám sluncem procházejícím skrze kulatá okénka knihovny.

Nevím proč, ale mám pocit, že když jedu autem nebo popojíždím "eMHáDéčkem", tak nějak více spěchám - nasednout a jedu, popojet, doběhnout autobus, stihnout spoj, procpat se do přeplněné uličky,...

A tak chodím pěšky. Zkuste to taky - možná vás překvapí (jako v poslední době několikrát mě), kolik známých tváří potkáte, co nového se dozvíte a s kým budete mít společnou cestu.

Varování:
1. Tento článek nemá v úmyslu nikoho obviňovat ani poučovat - je to jen můj aktuální názor.
2. Chůze pěšky nemusí vždy přinášet jen milé a příjemné zážitky.
3. Ne vždy musíte na všech svých cestách potkat známé, se kterými si rádi popovídáte.
4. Moje myšlenky v tomto článku jsou silně chaotické a místy pravděpodobně nepochopitelné (omlouvám se a připisuji tento fenomén právě proběhlým státnicím a dlouhé pauze v psaní čehokoliv logického).

Přeji krásný den! ;)